Na trhu vzdělávání se pohybuje více než 15 let, prezident People Management Forum, ředitel společnosti MMI, s.r.o. a Client Partner společnosti FranklinCovey CZ & SK ...

Na trhu vzdělávání se pohybujete více než 15 let. Co vás v tomto oboru stále drží?
Před lety jsme v představenstvu People Management Fora (dříve Česká společnost pro rozvoj lidských zdrojů) zformulovali heslo „Rozvoj jako životní styl". Myslím, že jsme docela výstižně zformulovali to, co jsme společně cítili. Všichni jsme byli, kromě jiného, propojeni právě tímto charakteristickým rysem - odhodláním neustat ve vlastním rozvoji, v podpoře druhých v jejich rozvoji. Sám patřím k těm, kdo se stále učí novým věcem a setkávání s podobně smýšlejícími lidmi mne těší a inspiruje. Stejně tak předávání poznatků a zkušeností formou kursů, seminářů či workshopů, kterému jsem věnoval řadu let, mi vždy připadalo obohacující.

Jaké nedostatky ve vzdělání a kvalifikaci českých lidí považujete za nejzávažnější?
Nerad bych se v této oblasti pasoval na samozvaného experta. Myslím si, že k vyslovení takového „ortelu" mi chybí informace. Rád čtu dnes hojné články a studie povolanějších, kde vnímám daleko mnohdy závažnější nedostatky naší vzdělávací soustavy, než bych si sám dokázal představit. Co já považuju za neopominutelný nedostatek, je nestravitelný akademismus a odtažitost od života na školách všech stupňů. Často se vedou debaty, že technicky vzdělaným lidem v praxi schází potřebné „soft skills", které by si snad měli přinést ze školy. Na tom je jistě kus pravdy. Ale co humanitní vzdělanci? Ti mají jediný náskok, a to v tom, že se ve škole učí o „soft skills"! To jim poskytuje vzhledem k technickým pracovníkům jakýsi pocit výjimečnosti, ale ve výsledku je mnohdy stejná bída v této oblasti na obou stranách. Vždyť i ti naši humanitní vzdělanci se také jen učí teorii, ale nepraktikují!

Co se podle vás změnilo na našem trhu v oblasti vzdělávání pracovníků za posledních 15 let?
Na našem trhu v oblasti vzdělávání se rozhodně změnila řada věcí k lepšímu i přes jeho pokles v důsledku krize. Předchozí dlouhodobě rostoucí zájem o vzdělávací a rozvojové aktivity vedl k nepřehlédnutelnému rozšíření jejich nabídky. Na trhu se dnes pohybují stovky a možná i tisíce subjektů nabízejí desítky tisíc kursů, tréningů, seminářů a dalších vzdělávacích programů. Cena za lektora na jeden den začíná na několika tisících korunách a na druhé straně úspěšně atakuje hranici sta tisíc korun. Dokladem toho, že je z čeho vybírat, je také stále rostoucí počet vzdělávacích portálů, které usilují o shromáždění a zpřehlednění nabídky. Vzdělávací portály plní nezastupitelnou funkci v tom, že vytvářejí jakési „hrdlo" které soustřeďuje informace od dodavatelů i jejich zákazníků do jednoho místa. Organizacím dále usnadňují práci při plánování a zajišťování vzdělávacích procesů také stále propracovanější aplikace, vyvíjené speciálně k tomuto účelu. V organizacích, kde neberou vzdělávání a rozvoj zaměstnanců na lehkou váhu, nahrazují excelové tabulky efektivnějšími aplikacemi. Šikovný zákazník najde na internetu i řadu bezplatných, mnohdy i vysoce kvalitních, aplikací, zvláště pro práci s e-learningovými kursy. Organizace, kde dokážou všechny tyto vymoženosti doby skloubit a využít, mají dnes mnohem snadnější cestu k zajištění efektivního rozvoje pracovníků.

Co je na českém pracovním trhu podle Vás častější situace - chtějí firmy spíš „hotové" (vyškolené a dobře kvalifikované) pracovníky za vyšší plat nebo spíš raději berou „levnějšího" (méně vzdělaného a vyškoleného) člověka, kterého si pak sami vzdělávají?
V posledních letech se v mnoha organizacích dosti šetřilo a stále ještě šetří. V takových situacích přichází na řadu jako jeden z prvních rozpočet na vzdělávání. Kdo si toto omezení uvědomil při náboru nových pracovníků, jistě hledal spíše hotové uchazeče, připravené ihned po nástupu pracovat naplno. Jinde se šetření projevuje tak, že firma sice nabírá levnější „juniorní" uchazeče na seniorní pozice, ale k očekávanému následnému vzdělávání tak nějak nedochází. Firma spoléhá, že se tito lidé vše potřebné naučí tak nějak z praxe. Pokud se vše odehrává uvnitř organizace, je to bezpochyby interní záležitost. V poslední době mi ale připadá, že stále častěji jsou tito lidé stavěni do rolí „fronťáků" vůči zákazníkům nebo dodavatelům. Nejen z vlastní zkušenosti, ale i řady profesních kolegů se setkávám s tím, že na různých pozicích je nedostatek kvalifikace, zkušeností a profesionálního přístupu nahrazován jakýmsi poroučením, zaštítěným značkou nadnárodní korporace. Toto ještě před pár lety nebývalo.

Co Vás vedlo k rozhodnutí začít spolupracovat s tak mladým portálem, jako je evzdelavani.cz?
Jedním z našich produktů je aplikace HR plus Vzdělávání, navržená pro plánování a řízení vzdělávacích procesů ve firmách. Po léta jsme si všímali, kolik práce dá specialistům firemního vzdělávání udržovat vlastní katalogy kursů, kolik zbytečného přepisování a kopírování stojí udržovat nabídku vzdělávání aktuální. Podle typu a potřeb zákazníka jsme proto připravovali ad-hoc propojení na různé zdroje tradičních i e-learningových kursů, abychom jim tuto práci zbytečnou práci usnadnili. Ke spolupráci s portálem evzdělávání.cz jsem se rozhodli hned po prvním osobním setkání s Petrou Dostálovou. Získala si nás profesionálním a zároveň nadšeným přístupem, který máme sami rádi. Nejenže byly obratem vyřešeny technické záležitosti při přípravě propojení, ale ocenili jsme celkovou pružnost spolupráce. To je důležité z hlediska dlouhodobého úspěchu. Každý zákazník pracuje s vždy se specifickou množinou dodavatelů vzdělávání, která se více či méně liší od množin dodavatelů jiných zákazníků. Portál evzdělávání.cz díky svému přístupu k práci je schopen zajistit potřebné dodavatele vzdělávání tak, aby měl každý ze zákazníků svůj vlastní katalog vzdělávání co nejvíce kompletní. Takové spojení přináší největší efekt zákazníkovi. Spolupráce s portálem evzdělávání.cz šetří práci nejen nám, ale i všem zákazníkům, kteří usilují o to, aby jejich proces vzdělávání přinášel co nejvíce užitku se současnou úsporou rutinní práce.

Děkuji moc za rozhovor a těším se na spolupráci.

Petra Dostálová